Dne 4.5.2013 jsme vyjeli na první závody v nové sezóně do Blížkovic na okrskovou soutěž. Avšak úvod sezóny nám moc nevyšel. Z celkových čtyř přihlášených týmů jsme se umístili na posledním místě s časem okolo 26 sekund. Poté se toho zhruba 2 měsíce moc nedělo až 28. července, kdy u nás byly dračí lodě a my se sjednotili v nový tým. Kvůli pracovní vytíženosti jsme si museli najít náhradu za dva členy a tou se stali Tomáš Souček a Radek částek. S jejich pomocí jsme mohli uzavřít naši sedmičku, začali jsme 3x týdně trénovat a znovu jezdit na závody. Na první závody v nové sestavě jsme se vydali do Žerotic. V Žeroticích, kde soutěž probíhala na 2B jsme si udělali nový dočasný rekord a to 21,37s. Ještě ten den jsme odjeli na dalekou cestu do Jamolic na noční soutěž. Kvůli velkému počtu přihlášených družstev se pořadatelé rozhodli udělat soutěž jednokolově. Náš výsledný čas byl 21,4s, čímž jsme se ujistili, že podáváme stabilní výsledky a obsadili jsme celkové desáté místo. 10.8 – Grešlové Mýto – první útok neproběhl zrovna podle našich představ, kvůli problému se sáním jsme dosáhli času 25,20 a ten nás usadil na průběžné deváté místo. Druhý útok již proběhlo vše podle našich představ, avšak štěstí nám znovu nepřálo. Z dosud neznámé příčiny byl vypnutý benzín na mašině a my nakonec byli rádi za 9. místo. Další týden jsme jeli letos podruhé do Blížkovic tentokrát však na PSO. Přihlásilo se 11 týmů a běhalo se podle pravidel ZN ligy na 3B, s přetlakovým ventilem a byly povolené střeva. Běhaly se dva útoky, ale nám se počítal jen jeden, protože v prvním selhaly pojistky na rozdělovači a ve druhém jsme si s časem 24,56 udělali nový rekord a chystali jsme se na noční závody. Tyto závody se konaly v Hnanicích, po našem příjezdu jsme se hned přihlásili a jako 15. tým jsme to uzavřeli a mohlo se jít závodit. Tento den byl však smolný pro Pepu. Znovu byly problémy na rozdělovači a chvíli to vypadalo, že druhý útok Pepa ani neodběhne, naštěstí první zdání klamalo a na druhý útok byl připravený a právě zde jsme ještě trošku vylepšili náš nejlepší čas a to na 21,33s a s tím jsme obsadili krásné čtvrté místo. 28.4 jsme se my a dalších devět přihlášených týmů zúčastnili závodů v Havraníkách. Běhalo se s mašinou domácích a tak měli všichni stejné podmínky. S konečným časem 23,61s jsme znovu dostali neoblíbenou bramborovou medaili. Ten den večer jsme byli ještě na nočních závodech ve Výrovicích s novým členem Romanem Čermákem. Ke špatnému výkonu jsme večer ještě korunovali tím, že jsme si nešťastnou náhodou zabouchli klíče a víc než náš útok nás zajímalo, jak se dostaneme domů. 30.8 jsme netradičně v pátek odjeli na závody do Únanova, zde jsme navázali na neúspěch a ten bohužel přenesli i na sobotní noční závody ve Slupu. A tak jsme prázdniny zakončili posledními místy. Na tradiční pohár velitele okrsku v Pavlicích jsme Matěje postavili za mašinu a předvedli dva vyrovnané útoky, které se časově pohybovaly kolem 29s. Speciální, na těchto závodech bylo to, že si každý losoval post, který poběží. Skončili jsme už po třetí letos na čtvrtém místě a mysleli jsme si, že už to třetí místo letos nezlomíme. Ale 28. září jsme uzavřeli sezónu na Blanném a už po příjezdu bylo jasné, že v nejhorším případě to třetí místo letos ještě dáme, jelikož se přihlásily jen 3 družstva. Závody byly naplánovány pěkně, avšak organizace vcelku vázla. Jeden útok se běžel s mašinou PS 12 a druhý s PS 8. Třetí a poslední disciplína byla pití tupláku na ex. Po sečtení všech časů, které nám organizátoři ani nechtěli ukázat, jsme obsadili třetí, tedy poslední místo. Za ušetřené peníze, z průběhu sezony, jsme 2. listopadu udělali takovou menší rozlučku. Loňskou sezonu tedy považujeme za velmi povedenou, a to z několika důvodů. Hlavní je zřejmě ten, že naše časy útoku se zlepšily skoro o 5 vteřin. A tím jsme dokázali, že i se slabší mašinou se můžeme rovnat zkušenějším a vybavenějším týmům.