Je to tady! Na kus řeči přišel náš spojař Tomáš Souček, který se rozpovídal o svých počátcích a celkově se nám otevřel v rozsáhlém rozhovoru!


Ahoj Tome, je tu další pondělí a to znamená, že další díl Na kus řeči s hasičem je tu, těšíš se?

Ahoj, těším se moc  

Tak to má být . Na začátek nám prosím řekni něco o sobě.

Je mi 24 let, bydlím v Hostimi. Jsem vyučený automechanik. Teď pracuji jako skladník a montér v jedné malé firmě v Hnanicích. Předtím jsem jezdil s kamionem, což mě moc bavilo. Mezi mé záliby patří fotbal, dračí lodě, kamarádi a samozřejmě hasiči. Tolik v krátkosti o mně.

Spojení mezi jménem Souček a hasiči je všem asi známé, hlavně díky p. Rudolfovi Součkovi, který je velitelem našeho okrsku. Většina lidí si myslí, že jsi jeho syn mohl by jsi tohle téma uvést na pravou míru a nějak to ujasnit?

Ruda je můj strýc, to on mě přivedl k hasičům a trénoval mě v dorostu. Po tom, co se rozpadlo družstvo mužů v Hostimi, se začal věnovat mladším. Snaží se přivést k tomuto krásnému sportu mladou krev, což se mu myslím daří a zároveň jako velitel okrsku udržuje činnost všech sborů na velmi dobré úrovni.

Ale pokud vím, tak Ty jsi ze začátku nechtěl běhat, ale nakonec Tě dostal ?

Ano, trvalo mu to asi dva roky, než mě přemluvil.

Pak jsi vyhrál nějakou soutěž v dorostu a začalo Tě to bavit?

Nejdřív jsme běhali jen požární útok za Hostim, ale pak Rudu napadlo zkusit jednotlivce v dorostu. Tak jsme celkem tvrdě trénovali a nějaké výsledky přišly.

Nějaké výsledky?

Dvakrát jsem běžel branný závod na 5 km. Poprvé jsem ho vyhrál a podruhé kvůli špatné organizaci a značení tratí jsem doběhl druhý. Potom jsem postoupil do obvodového kola, kde se běhaly tratě 100 m s překážkami, dvojboj a následoval test hasičských znalostí. Také toto kolo jsem jeden rok vyhrál a postoupil do okresního kola, kterého jsem se bohužel kvůli rodinným důvodům nemohl zúčastnit.

Tak to je super! No, co bylo po Hostimi?

Po rozpadu družstva mužů v Hostimi jsem chtěl dál pokračovat v běhání a tak jsem hledal volný tým. Na nějakou dobu jsem zakotvil v sousedních Zvěrkovicích. Poté jsem přešel do týmu Rozkoše mezi mé kamarády. Spolu jsme zažívali super závody a vše co k tomu patří. Pak jsme se ale neshodli s jejich velitelem a já přestoupil do Pavlic, kde jsem zažíval výkonnostně nejlepší časy. Kluci z Pavlic jsou elita okresu a jsem rád, že i já jsem mohl být součástí jejich týmu. Za tři sezony jsme se hodně zvedli. Pak mě přestalo bavit honit se za výsledky a odešel jsem, ale stále klukům fandím a doufám, že se budou dál zlepšovat. Já jsem teď nadmíru spokojený v Boskovštejně.

Po Tvém příchodu do družstva v Boskovštejně se ty výsledky taky zlepšili v některých případech až o 5 vteřin, myslíš, že to bylo díky Tobě a Tvými zkušenostmi?

To si nemyslím. Vždyť já za Boskovštejn běhám spoje, které jsem předtím nikde jinde neběhal. Jenže jsou tu mladší kluci, které jsem možná svým přístupem vyburcoval k lepší výkonům. Snažím se poradit a snad to k něčemu je,  každopádně největší zásluhu na tom všem má Pepek Veverka, který dal týmu tvář, organizuje tréninky a závody, vše domlouvá a za to mu patří velký dík.

Děkuji. Když jsme u těch spojích, jak ses tam dostal, když jsi běhal pořád útok?

V útoku už nezbylo místo. Jsou tam šikovní kluci a na spojích nikdo nebyl, tak jsme to zkusili a myslím, že se nám spolu docela daří, avšak stále je co zlepšovat..

To je jasné, pokaždé je co zlepšovat. Teď upřímně, po prvním tréninku se Ti k nám moc nechtělo, že?

Popravdě ne…Nic moc jsem od toho neočekával, ale i tak jsem byl zklamaný z přístupu kluků k tréninku. Navíc ani nebylo nachystané hřiště…no katastrofa. Taky jsem hned příští trénink po domluvě vynechal. Sešli jsme se až na závodech dračích lodí v Boskovštejně, které nás stmelily a od té doby jsme jeden tým a stále stoupáme.

Takže nakonec nelituješ ze ses k nám přidal?

Ani trochu Konečně si závody užívám s partou super kamarádů.

Dáváš si do letošní sezóny nějaké cíle?

Jako hlavní cíl je pro mě to, abychom se dál scházeli, trénovali a hlavně si užívali spoustu zábavy. Pokud budeme dobrá parta, pak i výsledky určitě přijdou.

Jsi nejstarší a asi i nejzkušenější, přesto se musím zeptat, máš ještě někdy trému?

Vůbec ne, trému jsem míval v Pavlicích, kde se nezdary těžko odpouštěly. Teď už jsem klidný a vyrovnaný,  závody si vyloženě užívám.

Kolektiv je podle Tebe super, tzn. že se už kluci uklidnili?

Po těch dračích lodích se z nás stala opravdová parta. Vycházíme spolu v rámci možností dobře. Lepší tým jsem ještě nezažil!

Co říkáš na vedení? Když je problém, vyjdou týmu vstříc?

Hlavně díky Liborovi Nevrklovi, který je starosta obce šli místní hasiči hodně nahoru. Má můj velký obdiv za svoji práci. Vše řešíme přes něj a vše funguje jak má. S ostatními členy vedení jsem do kontaktu kvůli hasičům nepřišel, tak nemůžu soudit.

Chtěl bys na letošní sezónu silnější mašinu?

To je složitá otázka. Nevím, jestli jsme na ni připraveni. Každopádně, kdyby byla tak bych byl rád. Byl by to velký impulz do další práce.

Myslíš, že je nějaká hláška, která vystihuje hasiče v Boskovštejně?

Jednoznačně čo zdar!

Tome, díky moc, že sis udělal čas a odpovídal na moje otázky, přeji Ti hodně sportovních a osobních úspěchů

I já děkuji za super rozhovor a super stránky. Čo zdar!!

Páté Na kus řeči je za námi a poslední 4 členy si vyzveme postupně v následujících čtyřech týdnech. A kdo bude příští, o tom rozhodnete jen Vy, znovu je spuštěna anketa, ve které můžete hlasovat o příštím členovi, kterého vyzveme Na kus řeči.